Ze života duchovní služby

Po stopách Kristíny Royové

Ve středu 9. října vyrazili zaměstnanci Slezské diakonie, jejich speciálních škol a členové spolku Hereditas na společný dvoudenní studijní pobyt na Slovensko. První zastávka byla v Púchově, kde jsme navštívili Spojené speciální školy Púchov. Je to škola, se kterou jsme spolupracovali několik let na projektu Erasmus. Toto milé a inspirativní setkání nám nabídlo nové pohledy na práci ve speciálním školství. Druhá část naší skupiny navštívila místní sbor v Púchově. Pak jsme se vydali do srdce působnosti Kristíny a Marie Royových ve Staré Turé. Tyto sestry zde založily již koncem 19. století diakonickou práci pro potřebné děti nebo seniory. Dodnes se dochoval Dům bílých hlav, původně domov pro seniory, nyní fungující jako muzeum diakonické služby sester Royových a jejich následovníků. Třešničkou na dortu byl muzikál “Lastovičky prišli domov” nastudovaný dětmi místního sboru a inspirovaný tvorbou K. Royové. Ve čtvrtek byla naším cílem návštěva Evanjelická diakonia v Bratislavě, konkrétně nádherný domov pro 39 seniorů Stredisko Evanjelickej Diakonie Bratislava. Naši cestu jsme zakončili odbornou přednáškou pana profesora J. Fily o pilířích práce diakonie. Tematický náčrt přednášky přednesené Prof. Júliusem Filo na EBF UK "Diakonia potrebuje trvalý vzťah s cirkvou" k dispozici ke stažení ZDE

Setkání pracovníků, kteří organizují duchovní aktivity

Zhruba 20 pracovníků napříč službami se setkalo 24.4. 24 na ústředí v Českém Těšíně. Setkání připravili duchovní v SD, ale na začátek všechny pozdravila paní náměstkyně Bélová. Tématem setkání byla modlitba a naděje v praxi a diákon D. Pasz si připravil nejen úvod k modlitbě, ale také různé způsoby modlitby, které lze použít i v práci s klienty. Pracovníci měli prostor i na vzájemné sdílení a inspiraci.  Způsoby modlitby, o kterých hovořil D. Pasz budou zpracovány na webu duchovní služby v SD. 

Modlitba a naděje nejen v čase krize - Jarní duchovní konference 

Cestu k duši již na začátku klestil bratr biskup Tomáš Tyrlík, který otevřel otázku naděje a modlitby v situaci “bez odpovědi”. Paní ředitelka Filipková ukázala konkrétní možnosti “psaní Pánu Bohu”, resp. možnost napsání modlitebních námětů do komunity spolupracovníků u večerních modliteb. Kaplan armády ČR ukazoval cestu vojáků, kteří jdou stabilizovat regiony, kde jsou lidé v konfliktu. Hlavní výzvou je zůstat na straně pokoje a nepřidat se na stranu pomsty a zla. Vskutku milou a vzácnou se staly konkrétní příběhy modlitby ukrajinské spolupracovnice paní Olhy a modlitby s dětmi. Jak ony vnímají Pána Boha a modlitbu se sdílela kolegyně Hana Martynková. Modlitba tak umožňuje obstát v dnešní době jako člověk (a ne vlk) a zároveň obstát v sociálních službách. Navzdory zlomenosti a zraněnosti světa růst jako “dub spravedlnosti” (Bible, Iz 61,3). 

Setkání duchovních, kteří vstupují do středisek jako dobrovolníci 

18. března se sešla jedinečná skupina lidí, složená z jedinců, jež nesli s sebou jasné stopy víry a poslání. Mezi nimi nechyběli bratr biskup, sestra ředitelka a duchovní, kteří dobrovolně vstupují do rozličných středisek Slezské diakonie. Bratr biskup hovořil o síle a moci přímluvné modlitby. Jeho slova nám znovu připomněla moc spojení s Bohem skrze modlitbu a vzájemnou podporu. Sestra ředitelka poté představila aktuální události a výzvy ve Slezské diakonii. Její vyprávění nás provedlo skrze výzvy, s nimiž se diakonie potýká, avšak také nabídlo naději a vytrvalost v naší službě, kterou jsme přijali. Vzájemné sdílení otevřelo dveře pro inspirativní výměnu zkušeností, radostí a výzev, které nás provází v naší službě na různých střediscích Slezské diakonie. 

Požehnání střediska na začátku roku

K začátku nového roku patří vyslovování přání, udělování a přijímání požehnání. Středisko SILOE Ostrava už delší dobu plánovalo duchovní aktivitu požehnání střediska a vyšlo nám to právě na jeden z lednových termínů.  Ve čtvrtek 11. ledna 2024 se setkalo deset zaměstnanců, kteří se společně s paní vedoucí Kateřinou Bidlovou a s koordinátorkou duchovní služby ve SD Miriam Szőkeovou shromáždili u vchodu střediska, kde zazněl biblický verš: „Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky“ (Ž 121,8) a vstupní modlitba za pokoj a požehnání. V průběhu setkání jsme zapálili svíčku a v lucerničce to světlo „putovalo“ s námi, což nám připomnělo motto naší organizace- Neseme světlo do života potřebným. Společně jsme prošli všemi patry a zastavili se, abychom byli součástí udělení Božího požehnání, a to Božím slovem a modlitbou. Zazněly modlitby za požehnání práce, za pokojný aktivní čas i spánek klientů, za vnitřní očistění a pozvání Božího Ducha a Jeho působení v naší práci, v životě a na všech našich cestách. Bylo důležité se zastavit, odložit to staré a tíživé, vyprosit si požehnání, abychom mohli vykročit a jít dál.

Novoroční bohoslužba Slezské diakonie

V mírném počasí dne pátého ledna roku 2024 se shromáždilo mnoho „lidí a lidí“, jak to vyjádřil v pozdravu člen představenstva Slezské diakonie Jiří Kaleta.

Bylo to setkání velmi družné. Lidé, kteří doprovázejí a podporují druhé na jejich cestě a lidé, kteří jim potřebnou pomoc poskytují, se plni očekávání sešli na Novoroční bohoslužbě v Evangelickém kostele sv. Petra a Pavla v Českém Těšíně Na Nivách a v úvodu Roku modlitby a naděje objevovali “diamanty” Bible.

Vedle krásných společných písni o Ježíši se četl žalm a konala i vtipná scénka: jistá Gertrudzia během modlitby Otčenáš zjistila, že ji Pán Bůh slyší, i když s ním zprvu nepočítala.

Biskup Slezská církev evangelická a. v. Tomáš Tyrlík pak ukázal právě onen moment příběhem farizeje a výběrčího daní v Novém zákoně: jeden se modlí, ale Pána Boha nehledá, a vedle něj jiný člověk, který uprostřed své bídy a pohanství zahlédne Boží pravdu a lásku a prosí o slitování. Důležitý sociální rozměr „lidí a lidí“ se tak setkal s duchovní vertikálou.

Záhy paní náměstkyně ředitelky Slezské diakonie Romana Bélová přečetla heslo roku 2024 pro naši organizaci: Blaze těm kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni (Evangelium podle Matouše, 5. kapitola, 4. verš).

Mnoho lidí přijalo také požehnání do nového roku – na kolenou u oltáře. Nechyběly ani společné modlitby a píseň Stojím před Tebou, kterou účastníci zpívali ve stoje. Humor i vážnost, čilé přátelské družení i vznešenost – všudypřítomné dobré slovo tak svítí na cestu novým rokem, který je ve Slezské diakonii věnován Roku modlitby a naděje. (Modlitby v lednu pokračují společnými modlitbami všech církví.)

David Pasz
duchovní služba Slezské diakonie