Rok povolání

POVOLÁNÍ JAKO PROFESE I POSLÁNÍ

Jan Křtitel

Jan byl vybrán samotným Bohem ke zvláštnímu úkolu, měl pokřtít Ježíše Krista. I když jeho narození  bylo neobvyklé a předpověděl jej samotný anděl, jeho život však nebyl nijak snadný. Narodil se totiž  rodičům, kteří byli pokročilého věku, prožíval různé nové situace, protože hlásal něco zcela nového – že Mesiáš a Spasitel, na kterého čekali Židé a modlili se za něj po staletí, tak přišel a je mezi nimi, s čímž mnozí nesouhlasili. Ale přesto, že to neměl jednoduché, tak ta jeho profese, můžeme-li to  takto nazvat, byla pro něj i posláním.  

MLADÍ LIDÉ, POVOLÁNÍ I PRO NĚ

Samuel

Samuel je postavou ze Starého Zákona, tedy před narozením Ježíše Krista. Již Samuelovo narození bylo zvláštní a v raném dětství jej matka Chana, dle slibu, který učinila Bohu, dala do chrámu, aby pomáhal knězi Élímu. Samuel byl poslušný a pomáhal knězi ve všem, co mu řekl. Sám však Boha ještě osobně neznal a ani s ním nijak nekomunikoval, nehovořil. Jedné noci, však slyšel Samuel opakovaně, jak jej někdo volá. Vždy, když se tak stalo, vstal a šel za Élím s dotazem, co potřebuje. Ten však tvrdě spal a byl překvapen, proč za ním Samuel chodí. Když ale přišel po třetí, Élímu došlo, že Samuele volá Hospodin. Ve 3. kapitole 1. Knihy Samuelovy, od 9. po 11. verš čteme:

Zvláštní situace. Samuel, mladý pomocník, který nepocházel ani z kněžského rodu a jen pomáhal knězi. Ani jej nenapadlo, že by i pro něj měl Hospodin nějaký plán, či úkol. Byl ale tak poslušný, že když slyšel volat své jméno, ihned vstal a šel za Élím. Tentokrát to však bylo jiné, volání neustávalo a Élí o ničem nevěděl. Samuel neznal Boha, ani jej nijak nehledal, ale Bůh si našel jeho.  Samuel  začal naslouchat Božím zprávám a časem se z něj stal prorok i izraelský soudce. Důležité však v jeho životě bylo, že odpověděl na Boží volání, byť v té době byl velmi mlád a bez osobních zkušeností s Bohem.  Přesto pro něj měl Bůh důležitý úkol. 
.  

PERSONÁLNÍ PRÁCE A PRESTIŽ POVOLÁNÍ

Rút

Rút je žena, která žila v období soudců v Izraeli, tedy asi kolem roku 1000 př. Kristem, navíc v Moabské zemi. Ta se nacházela na východ od Mrtvého moře a Židům. S lidmi z tohoto území bylo zakázáno se přátelit. Bylo to totiž území, kde lidé věřili v různé bohy a bůžky, tedy praktikovali modloslužbu a zároveň byli velmi sexuálně a morálně rozvolnění. Zvláštností však je, že je této ženě věnována jedna biblická kniha a také se ocitla v rodokmenu krále Davida a také samotného Ježíše Krista. Jak se to však stalo? Na začátku stojí setkání s jejím nastávajícím manželem a jeho rodinou. Ti se přistěhovali z Betléma, neboť tam neměli co jíst. Přistěhovali se rodiče Noemi a Elímelek a jejich dva synové, kteří se tam oženili. Avšak záhy zemřel jak manžel Rút, tak její tchán i švagr a ona zůstala sama s tchýní Noemi a švagrovou. Samotné ženy však v tehdejší společnosti neměly moc možností k životu a proto se Noemi rozhodla, že se vrátí do Betléma, kde má přeci jen nějaké známé, rodinu. Své dvě snachy proto vybídla, aby se vrátily do svých domovů a nechali jí odejít, což také jedna učinila. Avšak nikoli Rút. Ta odpověděla: „Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt!“ (Rút 1, 16-17)

Nakonec se k ní přiznal i Bůh a požehnal jí. Zveme vás, abyste si tento velmi povzbudivý příběh přečetli přímo v Bibli, v knize Rút. A zrovna 14.3. má svůj svátek  Všem nositelkám tohoto jména přejeme stejnou odvahu, pokoru a víru. 

POVOLÁNÍ PRO VŠECHNY

Pavel

Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit… Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“ Saul řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ…“ Skutky apoštolů 9, 1–5

Pavel je zvláštní postavou Nového zákona a ukazuje nám, že Bůh může povolat do svých „služeb“ opravdu každého. Pavel, původním jménem Saul, byl totiž zbožný Žid, který věřil v učení judaismu a nevěřil v příchod Mesiáše Ježíše Krista. A nejen to, dokonce aktivně pronásledoval příznivce Krista a chtěl je zabít. Kvůli tomu se vydal na cestu do Damašku, kde měl v plánu vyhledat stoupence Krista a vyhladit je. Hospodin za to Saula neodsuzuje, ale ukazuje mu jiné poslání jeho cesty. Najednou Saul uvidí před očima světlo a slyší hlas Ježíše, kterého pronásleduje. Po tomto „setkání“, nebo spíše vidění, Saul na čas oslepne a do Damašku musí být doveden. Tam postupně vstupuje do služby křesťanům. Pro mnohé z nich to bylo těžké přijmout, jelikož věděli, že je Saul chtěl zabít, a báli se ho. Nakonec však zjistili, že se jeho postoj zcela změnil. Ve verši 22 čteme: „Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy.“ Ježíš v tomto příběhu povolává svého nepřítele. Saul nakonec zjišťuje, že učení, proti kterému bojoval, je pravdivé. Nejen že přestal zabíjet křesťany, ale dokonce jim začal psát různé povzbudivé dopisy. Ty nalezneme v Novém zákoně také a není jich málo.