Jsem dítě
NÁVŠTĚVY KLÍČOVÉHO PRACOVNÍKA
Jednou za dva měsíce (někdy i častěji) přijde k vám domů klíčový pracovník. Klíčový proto, že je to pracovník určený speciálně pro vaši rodinu. Vždy se předem telefonicky/emailem domluví, tak aby čas návštěvy všem vyhovoval. Klíčový pracovník si bude s tebou a dospělými (pěstouny), kteří se o tebe starají, povídat o tom, co potřebujete, co vás těší - trápí a s čím vám může pomoci.
Co pro tebe může udělat klíčový pracovník?
S klíčovým pracovníkem si můžeš povídat i osamotě (třeba ve tvém pokoji). Můžete si spolu povídat, kreslit, hrát hru, nebo dělat něco jiného, co tě baví. Pokud chceš a tví pěstouni s tím souhlasí, můžeš svého klíčového pracovníka navštívit i na pobočce PPR, rád ti řekne, kde ho najdeš. Můžeš s ním mluvit také o věcech, se kterými se nikomu jinému nemůžeš svěřit. Pokud tě bude něco trápit nebo bys chtěl něco změnit, budete společně hledat, jak to vyřešit. Pokud se od tebe dozví vážné věci (např. že ti někdo ubližuje), vymyslíte spolu, jak to říct všem, kteří se to musí dozvědět. Vždy ti předem řekne, co se bude dít dál. Ptát se můžeš i na své biologické rodiče, sourozence nebo cokoli jiného, co tě ke tvé rodině napadá. Klíčový pracovník ti taky může pomoci zařídit setkání s nimi.
Někdy jsou potíže dětí v pěstounské péči velké a potřebují pomoc někoho dalšího. Zajistíme jim pak pomoc třeba psychologa, který pomáhá dětem řešit jejich potíže. PPR nabízí pro děti různé aktivity (výlety, kluby, doučování) – klíčový pracovník ti o nich poví více. Můžeš mu říct, co by jsi chtěl nebo s čím potřebuješ pomoct a můžete společně přemýšlet, jak to zařídit. Co se děje s informacemi o tobě a tvé rodině? Klíčový pracovník nesmí nikomu říkat, co se o tobě a rodině dozví. Může se však poradit s ostatními pracovníky PPR, pokud si s něčím neví rady. Pokud se dozví velmi vážné věci, (např. že ti někdo ubližuje), zákon mu přikazuje oznámit to dalším odborníkům (např. úřadu). Klíčový pracovník si z každého setkání ty nejdůležitější věci zapíše – aby nezapomněl, na čem jste se domluvili. Jednou za půl roku také musí napsat zprávu sociální pracovnici z úřadu. Ve zprávě je napsáno, co jste společně s pěstouny naplánovali a jak se to podařilo splnit. Pokud chceš, můžeš ji vidět i ty.
Jak vypadá pomoc psychologa?
Co dělá psycholog? Pomáhá lidem, kteří mají nějaké trápení a starosti.
S čím může psycholog pomoct?
- Když je vám smutno a často do pláče.
- Když se zlobíte, rozčilujete, křičíte nebo se perete.
- Když nemáte kamarády.
- Když se bojíte a máte strach někomu věřit.
- Když máte problémy ve škole a nejde soustředit se.
- Když si spolu doma nerozumíte.
- Když… (můžete si doplnit sami)
Za každým tím KDYŽ je něco schovaného. Nějaké to trápení. A my ho spolu budeme hledat a posvítíme si na něj. Můžete si třeba myslet, že za to můžete vy a cítit pocit viny, můžete se taky stydět, to jsou všechno normální pocity. Ale spolu to zvládneme.
A když si na to trápení posvítíme, tak zjistíme, že za to vůbec nemůžete vy! A ještě k tomu, trápení vůbec nemá rádo světlo. Ono si roste a zvětšuje se ve tmě, když o něm nemluvíme a nechceme ho vidět. Ale když se na trápení odvážíme podívat, tak ve světle se zmenšuje a zmenšuje, až nakonec úplně zmizí. Místo trápení pak zbude v srdci místo třeba na něco jiného.
Jak vypadá pomoc psychologa?
Když mají trápení dospělí, tak si povídáme. Vypovídáním se často člověku uleví, protože už není na své starosti sám.
Když něco trápí vás děti, tak si můžeme také povídat, ale mnohem více si spolu hrajeme. Není to jen tak obyčejná hra, ale hra léčivá. Může být buď v herně s hračkami, při kreslení nebo v pískovišti uvnitř v místnosti a hraje se v něm s panáčky. Toto pískoviště je úplně jiné, není jen pro malé děti, ale klidně i pro dospělé.
Jak se spolu můžeme sejít?
Rodina, ve které žijete, zjistí, že máte společné starosti a zavolá mi. Nebo to řekne klíčové pracovnici, která k vám chodí domů. Klíčové pracovnici to můžete říct taky sami. Na první návštěvu si pozvu vaše pěstounské rodiče a povídáme si o tom. A na druhém setkání se už setkáme spolu sami a rodiče můžou čekat vedle v místnosti nebo venku. To, co společně děláme nebo si povídáme, jim můžu říct, jen když mi to dovolíte. Pokud bych se dozvěděla velmi vážné věci (např. že vám někdo ubližuje), zákon přikazuje oznámit to dalším odborníkům (např. úřadu). Jinak to zůstává mezi námi J.
Co dělat, když se ti něco nelíbí?
Pokud se ti nelíbí něco, co dělá tvůj klíčový pracovník nebo cokoli jiného souvisejícího s tebou nebo Programem pro pěstounské rodiny, řekni nám to! Budeme za to rádi a zjistíme, jak to bylo a zda můžeme něco zlepšit. Jak to můžeš udělat? Řekni to pěstounům, klíčovému pracovníkovi nebo vedoucímu PPR (tel. 730 547 947) nebo napiš email na vedouci@slezskadiakonie.cz
Každá pobočka má svou schránku na vzkazy – tam můžeš napsat své nápady, co se ti líbí a co tě štve. Můžeš se obrátit i na Veřejného ochránce dětí https://deti.ochrance.cz/